www.dobesovi.cz

Autor archívu

Dovolená 2v1

Autor , dne 10. 10. 2019, v kategorii Naše cesty

Loni jsem pořádně nikde nebyli, tak jsme si to letos vynahradili. Na přelomu července a srpna jsme vyrazili s Králíkama do rakouského Saalbachu, krásnýho horskýho střediska v oblasti Kitzbühlských Alp. Moc se nám tam líbilo, mraky možností, nádherná příroda, kde to prostě všechno funguje, protože Rakušáci nejdou žádní amatéři. Za ten týden jsme toho stihli spoustu – prohlídku města Zell am See včetně plavby a procházky kolem jezera, klaunskou dobrodružnou stezku na kopci Kohlmeis (1794 m n.m.), četné výjezdy lanovkou na Schattberg včetně několika přesunů mezi Ostgipfelem (2018 m n.m.) a Westgipfelem (2096 m n.m.) a relaxací v závěsných lehátkách, další stezku plnou úkolů tentokrát na Kodok Bergu v Hinterglemmu, návštěvu visutého mostu Golden Gate Brücke der Alpen v Lengau s parádní stezkou v korunách stromů, kterou jsme absolvovali v zelených čepičkách, aby se nás nebála zvěř. Jediné, co nám trochu kazilo radost, bylo proměnlivé počasí. Když bylo opravdu hnusně, vlezli jsme do Tauern Spa v Kaprunu a nevytáhli odtamtud nos. Večer jsme se zahřáli Michalovým rumem. V Kaprunu jsme ještě prolezli soutěsku Sigmund Thun Klamm, která je dlouhá přes 300 metrů a hluboká 32 metrů.

Druhou část dovolené jsme strávili v Itálii, konkrétně v letovisku Lido Adriano v oblasti Emilia – Romagna. Městečko nic moc, špinavý, uřvaný, bydlení taky žádnej voheň, ale koupání bylo super. Vedro na chcípnutí, jedinej den bylo pod mrakem, a ten jsme využili k návštěvě San Marina. Je to 3.nejmenší evropský stát, 61 km2, 30 tisíc lidí, údajně nejstarší stále existující republika na světě. Stejnojmenné hlavní město se nachází na kopci mezi třemi pahorky a je nádherný. Taky jsme navštívili Ravennu, a to dokonce 2x, vždy po západu slunce. Moc pěkný město, který je v Unescu kvůli vzácným mozaikám, který jsme bohužel neviděli, protože už měli všude zavřeno. Bydlí tady asi 150 tisíc lidí, v nadmořské výšce 4 m n.m. Mají tu spoustu nádherných památek, některý jsou hrozně starý, ani jsme všechno neviděli. Mně se moc líbil kostel San Francesco z 5.století, ke kterýmu je zboku přilepená hrobka Dante Alighieriho. Byl tu pohřben v roce 1321. Potom samozřejmě hlavní náměstí Piazza del Popolo s radnicí, cihlový chrám San Vitale, Dóm, bazilika San Nuovo, Baptisterium. Měli tu moc dobrou zmrzlinu. A pěkný dětský hřiště. A všichni tu jezdili na kole.

Z dovolené jsme jeli domů celý den. Bylo to strašně dlouhý a únavný. Ale stálo to za to.

Napsat komentář dále...

Elena Ferrante – Geniální přítelkyně

Autor , dne 8. 9. 2019, v kategorii Knihy

Jako jedna z posledních jsem se k této populární tetralogii dostala i já. Už to četl kde kdo. A určitě nelituju, ani jsem nečekala, že mě to tak chytne. Pravdou je, že moc knih z Itálie člověk nečte a knih o celoživotním přátelství dvou žen už vůbec ne. Elena a Lina spolu chodí do školy, vyrůstají v chudé čtvrti na předměstí Neapole v 50.tých letech minulého století, kde jediné, co má nějakou váhu, jsou peníze a násilí. A samozřejmě muži, ženy poslouchají. Obě jsou chytré, Lina snad i přirozeně chytřejší. Ale jen Elena má dovoleno jít studovat, Lina se provdá a v šestnácti se z ní stane manželka. Jsou každá jiná, Elena klidná, spolehlivá, Lina jako oheň, vznětlivá, bojovná. Někdy se zdá, že se chce Elena vyrovnat Lině, pak to vypadá, že je to vlastně naopak a pak, že spolu vlastně nesoupeří, ale že se skvěle doplňují. I když Elena je ta, která vždycky přijde první a ta, pro kterou je jejich přátelství důležité, i když je na ni Lina mockrát zlá a ublíží jí. Možná proto jim přátelství vydrží až do stáří, protože existují ještě další dva díly, které jsem nečetla. Neméně zajímavé než hlavní hrdinky je i jejich okolí, celá čtvrť, se kterou jsou navždy spojeny, jejich rodiny a sousedi. V závěru druhého dílu Elena studuje v Pise. Lina odchází od manžela, pracuje v továrně a vypadá to, že se jejich cesty rozchází. Jediným spojovacím prvkem se mně teď jeví Nino, Elenina celoživotní tajná láska, kterou však jednoho léta u moře sbalila Lina a pořídila si s ním dítě. Elena ho potká během studií a dál zatím nevím. Spekuluje se o tom, kdo je vlastně Elena Ferrante, není známá její identita. Mně osobně je to celkem fuk, jediný, co potřebuju, je sehnat ty další dva díly. Podle knihy vznikl stejnojmenný seriál v produkci HBO.

Napsat komentář dále...

Cyklohradec

Autor , dne 5. 8. 2019, v kategorii Naše cesty

Letos jsme se na kola vypravili až počátkem června, opět s Gallovejma. Naší destinací byl jihočeský Jindřichův Hradec, penzion U Lucerny. Ještě v den příjezdu jsme se stihli projít po městě – rybník Vajgar, Husovy sady, 15.poledník a náměstí Míru se sloupem Nejsvětější Trojice. Pak ale začalo pršet a pršelo celou noc. A zatímco druhý den ráno děti pospíchaly do školy, která sídlila hned naproti, my se chystali do terénu. Cesta nás vedla kolem parádní atypické rozhledny na Rýdově kopci, kolem rybníku Holná a zámku Jemčina do Stráže nad Nežárkou, kde jsme poobědvali v nám známé restauraci Pod zámkem. Zpět jsme se vraceli opět po krásné cyklostezce kolem řeky Nežárky, jejíž tok je v těchto místech téměř stojatý. Nádherná trasa – louky, lesy, polňačky, žádnej asfalt a luxusní počasí. Povečeřeli jsme v hospodě vedle zámku a ochutnali zde piva z blízkých minipivovarů. Stihly jsme i vystoupení zpěváka Michala Hrůzy na 3.nádvoří místního zámku. Druhý den už to taková idyla nebyla. Foukalo a hospoda ve Strmilově byla zavřená. Následovalo strastiplné putování lesem, zachránila nás nám opět známá hospůdka v Hospřízi. Paní houkla na manžela do kuchyně a oběd byla na stole. To už vysvitlo slunce. Nebýt incidentu v obci Dolní Pěna, kdy Zdenku v Penzionu U pejska a kočičky ošklivě pokousal místní očkovaný pejsek, mohl být i dnešní den skvělý. V neděli Gallovi odjeli hned zrána, aby stihli vypravit Anetku do Slovinska, my jsme ještě navštívili Lesopark U Jakuba u obce Valtínov, který zahrnuje rozhlednu, bludiště, lanovku, další blbiny a dvě naučné stezky. Hlavním lákadlem je zde však skalní útvar Ďáblova prdel, který vypadá přesně tak, jak se jmenuje. Zpátky jsme se dostali kolem kaskádových rybníků. Moc fajn dovča.

Napsat komentář dále...

Hlíny 2018

Autor , dne 4. 3. 2019, v kategorii Aktualitky, Z domova

Podlaha v ložnici a v pokojíku, kde byly původně parkety, byla prvním počinem letošního roku na Hlinkách. Dále bylo potřeba udělat pochozím i wc2. Hned to tam vypadalo líp. Taťka nadále pracoval na elektrice, protáhl ji ven před dům, byl nainstalován nový elektroměr. Díra po starém elektroměru v Mírově pokoji bude využita jako polička. Byla dokončena dlažba na dvorku, s dlažbou před domem pomáhal Aleš. Voda ze sklepa byla vyvedena i na dvorek. Velkou jarní akcí byla výroba dřevěného domečku. Taťku to stálo to dost času a sil, ale výsledek je úžasný. Zdenda je nadšená a v domečku si často a ráda hraje. Vodárny nám nainstalovaly nový vodoměr s možností dálkového odečtu jeho stavu. Letos bylo děsný sucho a to zahradě rozhodně neprospívalo. Po čase jsme si zase vypěstovali červenou řepu a papriky (od Romči), kedlubny nám sežraly mšice úplně a špenát částečně. Máta u malin od Radky pomalu chcípá, z rozmarýny přežil jeden výhonek. Bylo celkem dost ovoce, malin a ostružin. Od obce jsme vyfasovali nový plastový kompostér. Vlivem sucha z nás letos nebyla jako tradičně cuketová velmoc, zato rajčat byl dostatek. Sklízeli jsme první rybíz a mirabelek byla jako tradičně tuna. Ořechů bylo na podzim taky požehnaně, stejně tak listí z něj. Letošní léto bylo nejteplejší v historii měření (244 let), průměrná teplota za 06 – 08 byla 22,7 stupňů Celsia. Na začátku října taťka vybetonoval garáž. Hlavní akcí podzimu však byla obávaná a dlouho připravovaná akce anhydrit. Vylití podlah v celém domě však proběhlo rychle a bez problémů. Krásná práce. Do konce roku už dům prakticky jen vysychal a těšil se, co bude dál 🙂

Napsat komentář dále...

Mladý papež

Autor , dne 1. 3. 2019, v kategorii Seriály

seriál z roku 2016

Když jsem se dočetla, že Paolo Sorentino udělal seriál a že v tom hraje Jude Law, hned jsem věděla, že to nebude jen tak nějakej seroš. A vskutku není.

Mladý papežLenny Belardo se nečekaně stává novou hlavou církve a je z toho překvapen stejně jako všichni ve Vatikánu. Od začátku je jasné, že je jiný, osobitý, chová se nestandardně, chvíli jako blázen, chvíli jako svatej. Neukazuje se na veřejnosti a jede si po vlastní vlně. Přitom plný citu a soucitu, se značnou potřebou pomáhat. Prochází však silnou krizí víry a pochybuje o existenci Boha, z čehož jeho sekretář i mentor a vlastně všichni v okolí šílí. Ozývají se hlasy, volající po jeho odstranění, ale vlastně není proč, je to člověk na svém místě. Také ho trvale trápí myšlenka na to, že ho rodiče opustili a byl vychován řádovou sestrou Mary (Diane Keaton), kterou si s sebou vzal do Vatikánu. V závěru se mi pak jeho postava už nezdála tak dvojaká, jakoby se zklidnil, dokonce se vyjeví, že v průběhu svého života zařídil dva zázraky. Seriál je výborně natočený, kamera, hudba, všechno funguje a ty barvy, prostě nádhera. Nezapomenutelnou je scéna, kdy se Jude Law modlí nahý s cigaretou v ruce. A nesmím zapomenout na úvodní znělku, to je prostě majstrštyk. Nejsu žádná velká katolička a mohlo by se zdát, že je mi toto téma na hony vzdálené, ale možná právě proto mě to tak bavilo. Na letošek je ohlášená druhá řada, tak jenom tajně doufám, že nebudu zklamaná.

Napsat komentář dále...

Zdenda 2018

Autor , dne 22. 2. 2019, v kategorii Aktualitky, Zdenička

Na rok 2018 asi nebudeme vzpomínat úplně v nejlepším. V zimě Zdendě 3x prasklo ucho a pořád jsme lítali na ORL. V dubnu pro ni letěl vrutlník a byla týden v DN na neurologii. Od té doby už vlastně nic není jako dřív. Celý náš život je tím od té doby poznamenán, máme o malou strach a pořád ji sledujeme, jestli je v pořádku. Můžu říct, že s postupem času se uklidňujeme, ale pořád to nad námi visí jako strašák. Chodíme na pravidelné kontroly na neurologii a na EEG, což zatím neprobíhá moc dobře, je to nepříjemná procedura a Zdenka to moc dobře nesnáší. Bere pravidelně léky a ještě dlouho bude. Ve školce od té doby nespává, bereme ji domů po o. Kromě Ottíka a Deniska už kamárádí i s holčičkama – Adélkou a Pavlínkou. Drandí na odrážedle nebo na koloběžce, hopsá na trampolíně, jezdí s náma na kole a moc ráda si hraje na písku. Asi od poloviny roku její život významně ovlivnil britský animovaný seriál Tlaková patrola, ve kterém parta roztomilých pejsků zachraňují svět a pomáhají lidem v Adventure Bay v obtížných situacích. Stačí, aby Ryder zavolal „Všechny tlapky do centrály!“ a už to jede. Kouká prakticky jen na Tlapky, jen výjimečně se nám podaří vnutit jí nějakou jinou pohádku. Všude nosí s sebou figurky všech pejsků nebo aspoň jednoho z nich. Používá hlášky z jejich příběhů, moc dobře ví, jak funguje dron, nabiják (naviják), brýle s nočním viděním nebo tlaptulník. Taky pořád piští, kvičí nebo štěká, nedělá jenom pejska, ale i kočičku, ptáčátko nebo sovičku, které je potřeba pohladit, pochovat nebo se na ně aspoň podívat. To, že v jednom kuse provokuje Míru a zlobí s ním, nebudu ani zmiňovat. To je jasný 🙂

Napsat komentář dále...

Mirďa 2018

Autor , dne 14. 2. 2019, v kategorii Mireček

Letošní rok byl pro Míru opravdu důležitý. Úspěšně dokončil základku v Tvarohu, i když závěr této anabáze byl trochu poznamenán incidentem s pomalováním pánů prezidentů. Je to rebel 🙂 Od jaráků se každý víkend pečlivě připravoval na příjmačky na osmiletej gympl a my se mu snažili pomáhat. Dostal se do Šlapanic a myslím, že zaslouženě. Byl 21. Hlavu má dobrou, tak ať ju používá 🙂 Ve třídě jich je 31, děcka jsou ze Šlapek a z okolních dědin, ale i z Brna. Mírovi se ve škole líbí a je spokojenej, to je hlavní. Něco mu jde líp, něco hůř, musí si na to přijít sám, jak se učit a jak psát písemky. Už to není taková sranda jako dřív. Dál chodí 2x týdně na badec, absolvoval i několik turnajů. V pátek mívá skauta. Na hodech tancoval s Terkou, tím pádem už má všechny spolužačky v tomto smyslu vyřízený. V létě byl se skautem na táboře v Polné a hned poté valil na Záseku – poznávací gympláckej tábor. Téma bylo Cirkus a Míra se vrátil moc spokojenej, poznal tam nový kámoše a učitele. Na jaře chodil na rehabilitace, protože se MUDr. Růžičkovi nelíbily jeho křivý záda. Taky začal nosit rovnátka a docházíme na pravidelné kontroly ke sv. Anně. Jinak má pořád v ruce mobil nebo paří na complu. Strašně málo čte, což mně je moc líto, ale nic s tím neudělám. Mirek se ho snaží se střídavými úspěchy zaměstnávat a zapojovat do prací na baráku. Má moc rád Zdendu a moc rád ju zlobí.

Napsat komentář dále...

Náhodné foto (F5 generuje nové)

Zdenička obličej č. 257 Otevřená zahrada Doma Zámecká zahrada U taty v práci V Bongu Na zahradě - domeček Na alergologii Chřiby Muzeum Senetářov Držkopád Kapitolské náměstí