www.dobesovi.cz

Autor archívu

Hlinky 2017

Autor , dne 27. 2. 2018, v kategorii Aktualitky, Z domova

V roce 2017 taťka položil dlažbu na dvorek a hned to tam vypadá líp. K bazénku a pískovišti přibyla trampolína, kde děcka trávily v létě spoustu času. Na zahradě se letos urodily hlavně jahody a blumy, které jsme zpracovali do marmelád. Dost bylo i malin a cuket, hlavně těch žlutých, rajčat, jablek a švestek bylo tak nějak středně, hrušek celkem 12. Zasázela jsem nové druhy půdopokryvek. K plotu na konci zahrady se daly túje od souseda Macháčka, z nichž přes léto tři uschly. Na volnou plochu po uschlý révě jsme umístili sazenice rybízu, některé byly od našich, některé od Kinskýho ze Žďáru. Premiérově jsme letos vyráběli ořechovku z nezralých ořechů, posbíraných na sv. Jána. Byla hrozně dobrá a určitě to nebyla poslední várka. V září přijel pikr Aleš a vyrovnával terén před domem, k čemuž použil bordel zpod parket, které jsme prodali Janinýmu bratrancovi do Holubic. Na podzim probíhala oprava silnice na Hlinkách, takže se nám tam odteď bude krásně jezdit. V říjnu a listopadu u nás brigádničil Arnošt, dělal na omítkách, kapse pro posuvné dveře a hlavně na komoře, kam byly umístěny vyklápěcí dveře na půdu. V listopadu nám byly namontovány garážový vrata. Moc pěkný. A pak nám domek usnul zimním spánkem …

Napsat komentář dále...

Bočkova Aristokratka

Autor , dne 28. 1. 2018, v kategorii Knihy

vydalo nakladatelství Druhé město v Brně roku 2012
Zmizelá

S několikaletým zpožděním jsem se konečně dostala k téhle libůstce a nevycházela jsem z údivu. Kto éto Evžen Boček a kde byl celý ty roky zalezlej ? Zřejmě někde na Kyjovsku a Hodonínsku, jak nás informuje obal knihy. Každopádně Poslední Aristokratka se mu strašně povedla, tenhle typ humoru mně prostě sedí, místama jsem se smála i nahlas, což už se mně nestalo řadu let. Míra se mně pořád ptal, co se děje a co čtu 🙂
Hrabě František Kostka přijíždí na hrad Kostka z Ameriky spolu se svou manželkou a dcerou Marií. Tento jim byl po revoluci vrácen spolu s personálem – s kastelánem Josefem, který upřímně nenávidí návštěvníky hradu, s kuchařkou a latentní alkoholičkou paní Tichou a se zahradníkem hypochondrem panem Spockem. Dcera Marie je vypravěčkou knihy, oficiálně je vlastně Marie z Kostky III. a vše nasvědčuje tomu, že narozdíl od obou jejích předchůdkyň se dožije plnoletosti. Rodina není v dobré finanční situaci a snaží se vymyslet, jak se udržet nad vodou. Vyhledají profesionální pomoc a vymýšlejí na hradu různé zábavné akce a tématické prohlídky, aby přilákali lidi. Hodně z toho leží na bedrech Marie, neboť otec se skrývá v katakombách, aby nemusel nikomu nic platit a matka žije ve své komnatě a neumí česky. Čtení je to zábavný, ale časem už je to jaksi zábavný pořád stejně. Knížka má ještě nějaká další pokračování, ale myslím, že to asi bude ve stejným duchu. Jestli se k nim nějak dostanu, ráda si je přečtu. A když ne, tak ne. Celkově musím říct, že super 🙂

Napsat komentář dále...

Naprostí cizinci

Autor , dne 27. 1. 2018, v kategorii Filmy

ZmizeláPerfetti sconosciuti – italský film z roku 2016, r. Paolo Genovese

Ze začátku to vypadalo jakože celkem nuda. Šest přátel, kteří se evidentně znají už spoustu let, se sejdou na společné večeři. Docela pohoda až do té doby, než někoho napadne sdílet s ostatníma příchozí hovory a zprávy. A začnou se dít věci. Najednou se ukazuje, že každý má nějaké to tajemství, o kterém neví ani jeho nejbližší člověk. Postižený se snaží vše vysvětlit a jen se pak zamotává do svých výmyslů a lží a je to jenom horší a horší. Vrcholem se stává bod, kdy na jednoho z nich praskne, že je gay. Nikdo si už není ničím jistý, ukazuje se, že každý podvádí a není úplně upřímný. Samozřejmě to dopadá špatně, dobří přátelé zjišťují, že se vlastně neznají a večeře a možná i celé dlouholeté přátelství je u konce. Nakonec je k nám režisér milosrdný a my se koukáme i na druhý možný konec příběhu bez mobilů na stole a bez hry na pravdu. Nevím, která varianta je lepší, ale tohle teda bylo psycho. Takovýhle večeře bych se teda vopravdu nechtěla účastnit ani v nejhorším snu. Další super italský film.

Napsat komentář dále...

Míra – 11 let

Autor , dne 10. 1. 2018, v kategorii Aktualitky, Mireček

Nevím, jak ostatním, ale mně teda přijde úplně neuvěřitelný, že má náš Mirďa už 11 let. A jak je teď i pěkně ostříhanej, tak už vypadá jako kluk, téměř teenager, nikoli jako děcko. A koníčky má rovněž teenagerovské – PC a mobil. Na komplu hraje hlavně GTA nebo Mafii. Mobil dostal až na Vánoce, pravděpodobně jako poslední ze třídy a od té doby ho samozřejmě nedal z ruky. Většinou na něm sjíždí nějaká ta závadná videa, lajkuje, hejtuje, sleduje a odebírá. Prozatím neyoutuberuje. Na jaře a v létě byla jeho velkým koníčkem Rubikova kostka. Nedělal prakticky nic jinýho, jen skládal. Taťka mu koupil několik variant kostky, skládali s ním i někteří spolužáci, jednou se sešli u nás v kuchyni, a to byl rambajz, má k tomu i takový speciální stopky. V zimě bylo krásně zamrzlo, tak propadl bruslení, na rybníku nebo na zimáku, dokonce jsme mu i koupili hokejku. V červnu se opět účastnil tradičních tvaroženských hodů, jeho tanečnicí byla tentokrát Anetka Pejřilová. Na výzo měl samý. Přes prázdniny absolvoval vědecký příměšťák v Pozořicích a skautský tábor ve Smraďavce u Buchlovic. V září nastoupil do páté třídy. Už nechodí do družiny, z kroužků ve škole má vědu a deskovky. S pěveckým kroužkem i nadále připravují pásmo pro občánky a jubilanty. Ve skautu patří k Tygrům a schůzky v klubovně mívají ve čtvrtek. Taky pokračuje v trénincích badmintonu, někdy si zahraje i s námi, rodiči. V létě absolvoval badmintonový kemp v Chovatsku. Je to pořád fajn kluk, se kterým se dá domluvit, ale někdy už začíná mít takový pubescentní projevy typu OMG a WTF 🙂

Napsat komentář dále...

Zdenulka – 3 roky

Autor , dne 3. 1. 2018, v kategorii Aktualitky, Zdenička

V závěru roku 2017 dovršila naše malá píšťalka tří let. Už to není žádný miminko, ale pořádný děcko. Od září chodí do školky a musím uznat, že ji to zase posunulo o kus dál, nejen v oblíkání a jídle, ale i ve vyjadřování. Její značkou v šatně je kuřátko a nejvíc se kamarádí s Denisem a Pavlínkou, ale hlavně s Otíkem, se kterým se údajně i pusinkuje. Tak nevím, jestli s tím nezačíná příliš brzy 🙂 Dalšími zajímavými jmény v její třídě Medvídků je určitě Kyštoft (Kryštof) a Fafaelka (Rafaelka) .-) Oblíbenou má paní učičku Ivanku.  Zdenda vstává ráno spolu s Mírou, dá si mlíko a u toho kouká na Včelku Máju a na Obláčkový chléb. Většinou nám ráno Míra uteče, ale někdy se zadaří a odcházíme z domu společně. Domů se Zdenda vrací po o a potom si jde lehnout. Když se vyspí, bývá už doma Míra, tak spolu zlobí, a když následně dorazí i živitel rodiny, tak to už u nás bývá hodně veselo. Zdenka po taťkovi hopsá a balancuje mu na nohách, on ju vyhazuje a dělají hrozný blbiny, na který se odmítám dívat. Mezi její další oblíbený činnosti patří hopsání po postelích, skládání puzzle, domina, kostek nebo dráhy, rozhazování věcí a následné odmítání to uklidit. Vždycky před spaním čteme pohádku. Zdenka ráda zpívá písničky ze školky a mezi její oblíbené neškolkové písně patří Nafrněná, Despacito a Když nemůžeš, přidej víc. Říká nám hezky maminko a tatínku a má i další svoje zábavný slovíčka jako žíjek (řízek), ogut (jogurt), žabíško (jablíčko), mežlinka (zmrzlinka), čuška (hruška) nebo žíjátko (lízátko). Ze sloves mě nejvíc baví její řeknout, vezmout nebo uteknout. Když tohle píšu, myslím na ni a musím se usmívat, jak máme všichni díky ní bezvadnej život.

Napsat komentář dále...

Tiché dívky

Autor , dne 11. 11. 2017, v kategorii Knihy

ZmizeláToto napínavé krimi napsal americký spisovatel Eric Rickstad a knižně vyšel v roce 2014, česky v překladu Vratislava Kadlece v roce 2016.

Frank Rath je bývalý policista a v poslední době fungoval spíš jako otec pro svoji osiřelou neteř. Rachel však již vyrostla, odjela na studia a Frank moc neví, co se sebou. Žije klidným životem v malým městečku, ale když se najde opuštěné auto a po jeho mladé majitelce není nikde ani památky, pustí se do vyšetřování spolu se svými bývalými kolegy Groutem a Testovou. Kniha pomalu plyne a kriminalistům postupně docvakává provázanost případu s několika dalšími zmizeními dívek z minula. Vyšetřování je po vyloučení několika falešných stop dovede až k bohatému a vlivnému lékaři, ke kterému všechny mladé pohřešované dívky přišly po zjištění, že otěhotněly.
Námět to asi není úplně originální, ale rozhodně originální je závěr knihy, kdy se Frankovi ozve čerstvě propuštěný vrah jeho sestry a švagra (rodiče Rachel) a sdělí mu sladké tajemství. To bylo pro Franka i pro mě naprosto šokující a snad se mi podaří sehnat pokračování, jinak neusnu 🙂

Napsat komentář dále...

Cyklovýlety 2017

Autor , dne 12. 10. 2017, v kategorii Naše cesty

I letos jsme hodně jezdili na kole, taťka je vášnivým cyklistou, Míra neprostestuje, mě to taky baví a Zdenka nemá žádný rozhodovací pravomoci. Naštěstí jí delší sezení v cyklosedačce nevadí a nezlobí. Samozřejmě to nepřeháníme a často zastavujeme, aby se malá trochu proběhla a nebyla z toho kodrcání naklepaná jako řízek. Ze všech letošních cyklovýletů jsem vybrala ty, z kterých máme nějaký fotky 🙂
Výlet do Brna jsme podnikli v půlce července, když byl Mirďa na skautském táboře. Bylo hodně teplo a my to vzali z Tvarožné polem do Telnice, kde jsme si dali zmrzku. Polračovali jsme přes D1 a Rajhradice k řece Svratce a kolem Olympie k jejímu soutoku se Svitavou a pak pořád dál a dál mezi mrakama cyklistů a inlajnistů do Komárova, kde jsem vyšplhala na rozhlednu a Zdenka se sklouzla na klouzajdě. Zpátky jsme to vzali přes Stránskou skálu a Podolí. Celkem 47 km.
Následující týden proběhl další výlet, tentokrát jsme již byli v plném počtu. Autem do Hustopečí, odtud brutálním kopcem na Žebrák (293 m n.m.) a vinicema do Strachotína na chutný oběd. Následovala pěkná projížďka po hrázi novomlýnské nádrže do Pavlova a do Zaječí, kde jsme se občerstvili v restauraci U kapličky a vylezli na nedalekou rozhlednu Dalibor. Cesta zpět na Hustopeče se mně zdála nekonečná, ale v místním Hradním pivovaru, otevřeném v roce 2015, jsem si spravila náladu. Toho dne to bylo 39 km.
A do třetice zmíním dva výlety, které jsme absolvovali během našeho pobytu u tety ve Vojnicích. První trip vedl přes Náměšť na Hané, lesem směr Krakovec, dále Laškov a krásným Terezským údolím zpátky. Dalšího dne jsme i tetou Veronikou vyrazili Litovelským Pomoravím do Litovle a zpátky přes obec Cholina. Zde jsme s Veronikou a Mírou navštívili zajímavé Hanácké muzeum, zatímco tata a Zdenka spali před muzeem na lavičce 🙂

Napsat komentář dále...

Náhodné foto (F5 generuje nové)

Broumovské stěny Valtické podzemí Maškarní karneval ve školce Gril Pompeje Byla kosa Rozcestník NP Krka Housličky