www.dobesovi.cz

Aktualitky

Dobešovi v UH

Autor , dne 5. 7. 2018, v kategorii Aktualitky, Naše cesty

V Uherském Hradišti a okolí jsme strávili pár dní na počátku května. Společnost nám dělali Gallovi a bylo to s nima moc fajn. Ubytováni jsme byli v centru, odkud to bylo všude blízko. Přes den se jezdilo na kole různými směry, odpoledne jsme šli vždy buď já nebo taťka spát se Zdendou. Večery jsme pak trávili procházkami po městě. V Hradišti jsem nikdy nebyla a musím říct, že to je pěkné město, hlavním náměstím je Masarykovo s kašnou s piniovou šiškou nahoře a kostel sv. Xavera. Kolem staré radnice se dá snadno dojít na Mariánské náměstí, jemuž jak název napovídá vévodí mariánský morový sloup. Odtud už byl jenom skok kolem Slováckého divadla k řece Moravě k přístavišti. Plavbu lodí si necháváme v záloze pro další období. Ale jelikož jsme hlavně sportovci, zajímavější pro nás byly naše cyklovýlety. Prvního dne se jelo na jih, směr Kunovice, kolem letiště a přes nýtovací most v Kostelanech a dál podél řeky Moravy zpět. Druhý dne jsme vyrazili na východ Prakšickou vrchovinou. Navštívili jsme rozhlednu Rovnina a šusem sjeli do Hradčovic, Vlčnova a Hluku, kde jsme kvalitně poobědvali. A zpět opět podél Moravy. Posledního dne nás čekal Baťův kanál. Napojili jsme se na něj hned za Hradištěm a dorazili tak až ke Spytihněvi, kde se u malé vodní eletrkány spojil s Moravou. Lehce jsme se občerstvili v autokempu Pahrbek a pak už to byl jenom kousek do Napajedel, kde jsme poobědvali v Pivovaru Chmelnice. Dali sme si místní pivo, děcka si zablbli na hříšti, spokojení byli všichni. Domů se jelo stejnu cestou, příjemnou a pohodlnou. Kola se nám i letos náramně vyvedly a už teď se těšíme na příští rok.

Napsat komentář dále...

Dobešovi v HU

Autor , dne 23. 6. 2018, v kategorii Aktualitky, Naše cesty

Letošní jarňáky jsme nestrávili ani u moře, ani na horách, ale v Maďarsku. Jako dopravní prostředek nám skvěle posloužil vlak, pohodlný, vyhřátý, s připojením k internetu. České dráhy – národní dopravce. Konec reklamy. Budapešť je krásná, kdo tam byl, dá mi jistě za pravdu. Hotel jsme měli kousek od nádraží Nyugati, kde nás vlak krátce po poledni vysadil. Hned jsme se nedočkavě vydali na průzkum okolí – nejen, abychom zjistili, kde a za kolik se budeme stravovat, ale taky nasát atmošku. Bazilika sv. Štěpána (pojmenovaná na počest 1.uherského krále Štěpána, nejvýznamější duchovní stavba v Maďarsku), Tlustý policista (socha z roku 2008, hladí se mu panděro pro štěstí), Széchenyiho řetězový most přes Dunaj (ve skutečnosti je visutý), Malá mořská víla (sedí na kandelábru a pohlazení po koleni přinese štěstí), Dunajské boty (připomínka masakru Židů vhozených za války do Dunaje), Parlament (nejrozlehlejší budova Maďarska – 268 m dlouhá, 691 místností, výška kupole 96 m), socha poručíka Colomba v životní velikosti z roku 2014 včetně psa 🙂 Další den jsme pokračovali v prohlídce města opačným směrem – po slavné Andrássyho ulici jsme se dostali přes Náměstí hrdinů (sloup uprostřed s archandělen Gabrielem je 36 m vysoký, kolem v půlkruzích králové a vůdci z maďarské hisorie) do městského parku, kde se nachází termální Széchenyiho lázně (prameny mají cca 75 stupňů a vyvěrají z hloubky 1256 m), hrad Vajdahunyad, socha tajemného Anonymouse (pro štěstí se sahá na pero, co drží v ruce) a v zimě také kluziště. Zpátky na Oktogon jsme se svezli metrem, a to jeho nejstarší linkou – žlutou M1. Stanice byly vykachlíkovaný, do vagónů táhlo a různě to v nich skřípalo, ale byl to zážitek. Koleje nejsou uloženy moc hluboko, cca do 5ti metrů a třese se zem, když podzemní dráha projíždí. Poslední den našeho pobytu jsme se vydali do Tropicaria. Jde o největší mořské akvárium ve střední Evropě (3000m2) s vyhlídkovým tunelem, kde jsme nemohli spustit oči z až dvoumetrovejch žraloků. Součástí je i tropický prales, kde bylo nesnesitelný vedro a co chvilku se tam setmělo, zablýsklo a sprchlo 🙂

Napsat komentář dále...

Hlinky 2017

Autor , dne 27. 2. 2018, v kategorii Aktualitky, Z domova

V roce 2017 taťka položil dlažbu na dvorek a hned to tam vypadá líp. K bazénku a pískovišti přibyla trampolína, kde děcka trávily v létě spoustu času. Na zahradě se letos urodily hlavně jahody a blumy, které jsme zpracovali do marmelád. Dost bylo i malin a cuket, hlavně těch žlutých, rajčat, jablek a švestek bylo tak nějak středně, hrušek celkem 12. Zasázela jsem nové druhy půdopokryvek. K plotu na konci zahrady se daly túje od souseda Macháčka, z nichž přes léto tři uschly. Na volnou plochu po uschlý révě jsme umístili sazenice rybízu, některé byly od našich, některé od Kinskýho ze Žďáru. Premiérově jsme letos vyráběli ořechovku z nezralých ořechů, posbíraných na sv. Jána. Byla hrozně dobrá a určitě to nebyla poslední várka. V září přijel pikr Aleš a vyrovnával terén před domem, k čemuž použil bordel zpod parket, které jsme prodali Janinýmu bratrancovi do Holubic. Na podzim probíhala oprava silnice na Hlinkách, takže se nám tam odteď bude krásně jezdit. V říjnu a listopadu u nás brigádničil Arnošt, dělal na omítkách, kapse pro posuvné dveře a hlavně na komoře, kam byly umístěny vyklápěcí dveře na půdu. V listopadu nám byly namontovány garážový vrata. Moc pěkný. A pak nám domek usnul zimním spánkem …

Napsat komentář dále...

Míra – 11 let

Autor , dne 10. 1. 2018, v kategorii Aktualitky, Mireček

Nevím, jak ostatním, ale mně teda přijde úplně neuvěřitelný, že má náš Mirďa už 11 let. A jak je teď i pěkně ostříhanej, tak už vypadá jako kluk, téměř teenager, nikoli jako děcko. A koníčky má rovněž teenagerovské – PC a mobil. Na komplu hraje hlavně GTA nebo Mafii. Mobil dostal až na Vánoce, pravděpodobně jako poslední ze třídy a od té doby ho samozřejmě nedal z ruky. Většinou na něm sjíždí nějaká ta závadná videa, lajkuje, hejtuje, sleduje a odebírá. Prozatím neyoutuberuje. Na jaře a v létě byla jeho velkým koníčkem Rubikova kostka. Nedělal prakticky nic jinýho, jen skládal. Taťka mu koupil několik variant kostky, skládali s ním i někteří spolužáci, jednou se sešli u nás v kuchyni, a to byl rambajz, má k tomu i takový speciální stopky. V zimě bylo krásně zamrzlo, tak propadl bruslení, na rybníku nebo na zimáku, dokonce jsme mu i koupili hokejku. V červnu se opět účastnil tradičních tvaroženských hodů, jeho tanečnicí byla tentokrát Anetka Pejřilová. Na výzo měl samý. Přes prázdniny absolvoval vědecký příměšťák v Pozořicích a skautský tábor ve Smraďavce u Buchlovic. V září nastoupil do páté třídy. Už nechodí do družiny, z kroužků ve škole má vědu a deskovky. S pěveckým kroužkem i nadále připravují pásmo pro občánky a jubilanty. Ve skautu patří k Tygrům a schůzky v klubovně mívají ve čtvrtek. Taky pokračuje v trénincích badmintonu, někdy si zahraje i s námi, rodiči. V létě absolvoval badmintonový kemp v Chovatsku. Je to pořád fajn kluk, se kterým se dá domluvit, ale někdy už začíná mít takový pubescentní projevy typu OMG a WTF 🙂

Napsat komentář dále...

Zdenulka – 3 roky

Autor , dne 3. 1. 2018, v kategorii Aktualitky, Zdenička

V závěru roku 2017 dovršila naše malá píšťalka tří let. Už to není žádný miminko, ale pořádný děcko. Od září chodí do školky a musím uznat, že ji to zase posunulo o kus dál, nejen v oblíkání a jídle, ale i ve vyjadřování. Její značkou v šatně je kuřátko a nejvíc se kamarádí s Denisem a Pavlínkou, ale hlavně s Otíkem, se kterým se údajně i pusinkuje. Tak nevím, jestli s tím nezačíná příliš brzy 🙂 Dalšími zajímavými jmény v její třídě Medvídků je určitě Kyštoft (Kryštof) a Fafaelka (Rafaelka) .-) Oblíbenou má paní učičku Ivanku.  Zdenda vstává ráno spolu s Mírou, dá si mlíko a u toho kouká na Včelku Máju a na Obláčkový chléb. Většinou nám ráno Míra uteče, ale někdy se zadaří a odcházíme z domu společně. Domů se Zdenda vrací po o a potom si jde lehnout. Když se vyspí, bývá už doma Míra, tak spolu zlobí, a když následně dorazí i živitel rodiny, tak to už u nás bývá hodně veselo. Zdenka po taťkovi hopsá a balancuje mu na nohách, on ju vyhazuje a dělají hrozný blbiny, na který se odmítám dívat. Mezi její další oblíbený činnosti patří hopsání po postelích, skládání puzzle, domina, kostek nebo dráhy, rozhazování věcí a následné odmítání to uklidit. Vždycky před spaním čteme pohádku. Zdenka ráda zpívá písničky ze školky a mezi její oblíbené neškolkové písně patří Nafrněná, Despacito a Když nemůžeš, přidej víc. Říká nám hezky maminko a tatínku a má i další svoje zábavný slovíčka jako žíjek (řízek), ogut (jogurt), žabíško (jablíčko), mežlinka (zmrzlinka), čuška (hruška) nebo žíjátko (lízátko). Ze sloves mě nejvíc baví její řeknout, vezmout nebo uteknout. Když tohle píšu, myslím na ni a musím se usmívat, jak máme všichni díky ní bezvadnej život.

Napsat komentář dále...

Léto u babi a doda

Autor , dne 15. 8. 2017, v kategorii Aktualitky

Drahnou část letošních prázdnin jsem strávili a babičky a dědy na Vysočině. Aby ne, je tam krásně a vzorně se zde o nás starají. Hned zpočátku prázdnin, krátce po tradiční petropavlovské pouti, Zdenka uklouzla na štěrku před barákem a škaredě si odřela obličej, jak je níže zachyceno na několika fotografiích. Brala to ale celkem statečně a dál lítala za psem Jackinou a za kočičkou, chodila na průlezky a na houpačky na hřiště a běhala jak splašená. A Míra samozřejmě s ní. Chodili jsme nakupovat a na procházky a na zahradu a na louku a na návštěvy za kamarádama. Podnikli jsme spolu výlet do Nového Města ke Třem křížům, odkud byl krásný výhled do krajiny. Taky výšlap na Paseckou skálu s procházkou na Milovy se moc povedl. A jako třešinku na dortu jsme absolvovali osmikilometrový okruh kolem Bobrové, který Zdenka ušla skoro celý sama. Po červený na Radešín, pak polňačkou k táboru u Podolí a přes Gohialův kámen a Kalvárii šupky domů, kde už na nás čekala večeře a babi s dědou (dodem). U našich je vždycky fajn a letos v létě tomu nebylo jinak.

Napsat komentář dále...

Svatováclavské cyklo

Autor , dne 30. 9. 2016, v kategorii Aktualitky

Letošní cyklistickou sezonu (moji a Mirečkovu) jsme zakončili báječným výletem na jih. Z Hustopečí jsme se vydali po cyklostezce Krajem vína André. Vyšlapali jsme brutální kopec a pak sjeli do obce Kurdějov, kde se nachází opevněný kostel sv. Jana Křtitele ze 14.století. K obědu jsme si zde dali koleno a zbytky dali přítomným kočkám. Poté jsme vyšlapali další brutální kopec na horizont a odtud sešup do Horních Bojanovic. A opět kopec a opět sešup až k ZD Němčičky. Odtud kolem bobové dráhy brutálním kopcem na rozhlednu Kraví hora, krásnou, dřevěnou, 15 m vysokou, postavenou v roce 2006. Sešupem jsme se dostali do obce Kobylí, kde jsme se občerstvili v místním pajzlu. A co bylo dál ? Samozřejmě že kopec do obce Vrbice, při jehož zdolávání jsme ozobávali víno, které dozrávalo na okolních vinicích. A dolů do Bořetic a zase nahoru a zase dolů kolem rozhledny Slunečná do Velkých Pavlovic. A všude kolem vinice a sem tam nějaký ten výstřel. Cesta podél dálnice zpět do Hustopečí byla nekonečná. Domácí pivovar v Hustopečích měl bohužel zavřeno. Celkově konstatuji, že tečka za letošním rodinným cyklovýletováním byla důstojná, 40 km dlouhá, s převýšením 525 metrů.

Napsat komentář dále...

Náhodné foto (F5 generuje nové)

V ZOO Kluci Pohled na obec Pavlov Olomouc - Klášterní Hradisko Jelsa Míra dělá kraviny Kostel v Jáku z 13. století Bobování v Bobrový na louce V Šibeniku u katedrály sv. Jakuba